Osobní poznámka k Ceceho oslavě - jen pro účastníky

Kdo tam byl, ten tam byl a možná si pamatuje... Kdo tam nebyl, nemusí číst dál.


Aneb, proč tvrdím, že mě část osazenstva naštvala, a proč Blair tak trochu vyváděl.

Ano... Z opilých osob se dělá sranda - to je běžná praxe. Osobně jsem ale zvyklá, že se z nich dělá sranda pouze pokud jsou natolik mimo, že si to nebudou pamatovat, a nebo až druhý den.

Opila jsem se, bylo mi blbě, ale vnímala jsem až moc dobře. Bohužel. Všechno jsem slyšela, všechno si pamatuji. A musím uznat, že z toho, co jsem slyšela, mi v tu chvíli bylo špatně ještě víc, než mi bylo z alkoholu, jídla, únavy nebo kdo ví čeho všeho. Naštvalo mě, že jste si dělali srandu ze mě, naštvalo mě ještě víc, že jste si dělali srandu z osoby, která se o mě starala. Pro příště si to laskavě odpusťte.

Píši v množném čísle, nejmenuji konkrétně, nevztahuje se to na všechny. Ti, kterých se to týká to ví, ti kterých ne, tak taky. Nechci omluvy, chci jen abyste si to uvědomili. A abyste zase neměli pocit, že si můj přítel některé věci bere moc osobně. Nebere. Choval se tak, jak bych se chovala já, kdybych s vámi při svém odchodu mluvila, kdybych vám poté mohla psát SMSky, kdybych na vás poté měla ICQ. Proti srandě nic nemám. Ale tohle mi přišlo moc.

P.S.: Smekám před Lordem, který pochopil rychle a omluvil se rychle.